Dieta pro děti s poruchami štítné žlázy: Jak správně podpořit zdraví a vývoj
Poruchy štítné žlázy u dětí nejsou dnes žádnou vzácností. Odhaduje se, že až 1 ze 100 dětí trpí nějakou formou onemocnění štítné žlázy, přičemž autoimunitní tyreoiditida (Hashimotova nemoc) je nejčastější příčinou hypotyreózy v dětském věku. Správně nastavená dieta přitom může výrazně ovlivnit nejen průběh nemoci, ale i kvalitu života dítěte. V tomto článku se zaměříme na to, jaké výživové zásady je třeba dodržovat, jaké potraviny zařazovat, čemu se vyhýbat a jak podpořit optimální růst a vývoj dítěte se sníženou nebo zvýšenou funkcí štítné žlázy.
Úloha štítné žlázy v těle dítěte
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3), které jsou klíčové pro metabolismus, růst, vývoj mozku, termoregulaci i správnou funkci srdce. U dětí je jejich význam ještě větší než u dospělých — například v prvních třech letech života je správná hladina hormonů nezbytná pro vývoj nervové soustavy. Poruchy štítné žlázy dělíme především na:
- Hypotyreózu (snížená funkce) - Hypertyreózu (zvýšená funkce) - Autoimunitní poruchy (Hashimotova tyreoiditida, Graves-Basedowova nemoc)Mezi příznaky hypotyreózy patří únava, zpomalený růst, přibývání na váze, suchá kůže nebo zácpa. Naopak při hypertyreóze dítě často hubne, je neklidné, má zvýšený srdeční tep a pocení.
Specifika stravy při hypotyreóze u dětí
U dětí se sníženou funkcí štítné žlázy je klíčové zajistit dostatek jódu, selenu a zinku — minerálů, které ovlivňují tvorbu a přeměnu hormonů. Podle dat Státního zdravotního ústavu má v ČR zhruba 20 % dětí nedostatečný příjem jódu, přestože je kuchyňská sůl povinně jodizovaná.
Doporučené denní dávky pro děti: - Jód: 90–120 µg (v závislosti na věku) - Selen: 20–40 µg - Zinek: 5–8 mg Vhodné potraviny: - Mořské ryby (losos, treska) - Mléčné výrobky - Vejce - Celozrnné pečivo - Ořechy, zejména para ořechy (vysoký obsah selenu)Důležité je také hlídat příjem vlákniny, která napomáhá k pravidelnému vyprazdňování – zácpa je u hypotyreózy častým problémem.
Naopak je třeba omezit konzumaci potravin obsahujících tzv. goitrogeny, které mohou snižovat využití jódu ve štítné žláze. Patří sem zejména syrová brokolice, květák, kapusta, sója a některé další brukvovité rostliny. Tepelnou úpravou se jejich obsah výrazně snižuje.
Výživa při hypertyreóze u dětí: na co si dát pozor
U dětí s hypertyreózou je naopak třeba dbát na zvýšený energetický příjem — dítě často hubne, má rychlejší metabolismus a zvýšenou potřebu živin. V průměru může dítě s neléčenou hypertyreózou potřebovat až o 20–40 % více kalorií než zdravý vrstevník.
Zásady stravování: - Dostatek bílkovin (mléčné výrobky, libové maso, vejce) - Zvýšený příjem vitamínů skupiny B a vápníku (prevence osteoporózy) - Dostatek ovoce a zeleniny pro pokrytí potřeby antioxidantů - Omezení kofeinu (čaje, colové nápoje) kvůli riziku zvýšené nervozityJód se u hypertyreózy obvykle nijak neomezuje, pokud lékař neurčí jinak. Důležité je sledovat také hladinu vitamínu D a případně jej doplňovat, protože zvýšený metabolismus zvyšuje jeho spotřebu.
Význam mikroživin: jód, selen, zinek a další
Mikroživiny hrají zásadní roli při správné funkci štítné žlázy. Podívejme se na jejich hlavní zdroje a doporučené dávky pro vybrané věkové kategorie v přehledné tabulce:
| Mikroživina | Doporučený denní příjem (6-12 let) | Hlavní zdroje | Význam pro štítnou žlázu |
|---|---|---|---|
| Jód | 120 µg | Mořské ryby, jodizovaná sůl, mléko | Tvorba hormonů štítné žlázy |
| Selen | 30 µg | Para ořechy, vejce, ryby | Přeměna T4 na aktivní T3 |
| Zinek | 8 mg | Maso, celozrnné pečivo, semínka | Podpora syntézy hormonů |
| Vitamín D | 15 µg (600 IU) | Slunce, tučné ryby, vejce | Podpora imunity a růstu |
V České republice je průměrný příjem selenu stále na dolní hranici doporučených hodnot, a to zejména u dětí, které nejedí ryby ani ořechy. Přitom selen je zásadní pro správnou přeměnu hormonů štítné žlázy a má i antioxidační účinky.
Psychosociální aspekty a podpora dítěte s poruchou štítné žlázy
Onemocnění štítné žlázy ovlivňuje nejen tělesné zdraví, ale také psychiku dítěte. U hypotyreózy se často objevuje zvýšená únava, snížená motivace, zhoršená pozornost nebo sklony ke smutku. U hypertyreózy naopak může být dítě neklidné, podrážděné a mít potíže se spánkem.
Rodiče by měli dbát na pravidelný denní režim, dostatek odpočinku i pohybu a vytvářet prostředí, kde se dítě nebude cítit stigmatizováno. Důležitá je také spolupráce s pediatrem, endokrinologem a případně i školou, aby bylo možné vyhovět případným speciálním potřebám dítěte.
Podle studie zveřejněné v Endocrine Journal (2021) má až 60 % dětí s neléčenou hypotyreózou mírné poruchy soustředění nebo školního prospěchu. Správně nastavená léčba a dieta však mohou tyto projevy významně zmírnit.
Tipy pro praktické sestavení jídelníčku a prevence chyb
Sestavení vhodného jídelníčku pro dítě s poruchou štítné žlázy není složité, pokud známe základní pravidla. Zde je několik praktických tipů:
1. Zařazujte mořské ryby alespoň 2x týdně — treska, losos, makrela. Pokud dítě ryby odmítá, můžete vyzkoušet rybí pomazánky nebo rybí karbanátky. 2. Dejte přednost mléčným výrobkům s nižším obsahem tuku a bez přidaného cukru. 3. Používejte jodizovanou sůl, ale s mírou (děti by neměly přesáhnout 4–5 g soli denně). 4. Do svačin přidejte ořechy, semínka nebo celozrnné pečivo (pro zvýšení příjmu selenu a zinku). 5. Zelenina a ovoce by měly tvořit polovinu každého hlavního jídla. Brukvovité druhy vařte, abyste snížili obsah goitrogenů. 6. Sledujte příjem tekutin — dehydratace může zvýšit únavu a zhoršit zažívací potíže. 7. Vyhýbejte se průmyslově zpracovaným potravinám s vysokým obsahem cukru, tuku a soli, které mohou zhoršovat metabolické komplikace. Chyby, na které si dát pozor: - Nadměrné omezení soli (ztráta jódu) - Vynechání ryb a ořechů bez adekvátní náhrady - Přechod na extrémní diety nebo veganství bez konzultace s lékařemZávěr: Dieta jako klíčová součást péče o děti s poruchou štítné žlázy
Strava dítěte s poruchou štítné žlázy musí být pestrá, vyvážená a přizpůsobená konkrétní diagnóze. Zatímco u hypotyreózy klademe důraz na dostatečný příjem jódu, selenu, zinku a vlákniny, u hypertyreózy je klíčový zvýšený energetický a bílkovinný příjem. Správně nastavená dieta nejen podporuje účinek léků, ale může přímo ovlivnit průběh nemoci, vývoj i kvalitu života dítěte.
Neexistuje univerzální „dieta na štítnou žlázu“, proto je vždy vhodné konzultovat složení jídelníčku s dětským lékařem, nutričním terapeutem nebo endokrinologem. Včasná a kvalitní péče, včetně úpravy stravy, může zásadně zlepšit prognózu a přispět k normálnímu růstu a vývoji dítěte.